Jednočlenné, vícečlenné, jednoduché, klasické – jaké s.r.o. je to vaše a co to pro vás znamená?

I svět společností s ručením omezeným má svůj slang. Pojmy v nadpisu článku patří k těm jednodušším, ale dost se od nich odvíjí fungování s.r.o. Zejména od těch prvních dvou zmíněných.

Jednočlenné s.r.o.

Členem se tu myslí společník. Takže jednočlenné s.r.o. = s.r.o. s jediným společníkem. Bez ohledu na to, kolik má jednatelů. I když budou 3, tak pokud společník je jen 1, pořád půjde o jednočlenné s.r.o. Některé s.r.o. je jednočlenné hned od založení, některé se jednočlenným stane až v průběhu.

V čem jsou výhody?

Jak se říká – ideální počet společníků je lichý a 3 už jsou moc. Jediný společník má rozhodování 100% pod kontrolou. On je ten, kdo se rozhodne, koho jmenuje jednatelem společnosti. On je ten, kdo jednatele kdykoli jednoduše odvolá. Jediný společník nebude mít problém se rozhodnout o rozdělení nebo nerozdělení zisku. A nikdy nebude mít problém s usnášeníschopností, tj. s tím, že se k rozhodování nedostavilo dost lidí. Žádné pozvánky na valnou hromadu, listiny přítomných a zápis z jednání.

I když… I rozhodnutí jediného společníka je potřeba v některých případech mít písemně. Třeba to o jmenování jednatele. Protože bez toho by do obchodního rejstříku nešlo jednatele zapsat. V některých případech musí mít dokonce i rozhodnutí jediného společníka formu notářského zápisu. Tady platí stejné pravidlo (kdy musí být notářský zápis) jako u ostatních s.r.o. Příkladem může být rozhodnutí o změně firmy (názvu) s.r.o. nebo předmět podnikání.

Rizika a nevýhody?

Dalo by se říct, že výhody jsou současně i riziky. Největší riziko je v případech, kdy je jediný společník současně i jediným jednatelem s.r.o. a s.r.o. nemá ani žádné zaměstnance nebo externí spolupracovníky s potřebnými kompetencemi. Stačí pak pár týdnů nebo i dnů, kdy je společník „vyřazený“ ze života a s.r.o. je paralyzované. Pokud jediný společník není i jediným jednatelem, není jeho dočasná „nepřítomnost“ tak fatální. Společník jako takový nezajišťuje každodenní chod s.r.o. Rozhoduje zpravidla jen párkrát do roka (minimálně každý rok musí schválit účetní závěrku).

Druhým velkým rizikem je za mě podcenění faktu, že ne navždy musí být jediným společníkem. Pocit, že jsem jediný, kdo o s.r.o. rozhoduje, může svádět k neřešení situací, které by se řešit měly. Nevedení písemné dokumentace, finančně-majetkové toky mezi společníkem a jeho s.r.o. na punk (vždyť to je moje) i fakt, že jen společník/jednatel zná podnikání s.r.o. se můžou dost vymstít v okamžiku, kdy chcete do s.r.o. přibrat nového společníka, investora anebo s.r.o. prodat.

Jak co nejvíc snížit rizika jednočlenného s.r.o.? Nabízí se více možností. Tady pár příkladů:

• mít více jednatelů,
• k jedinému jednateli mít prokuristu,
• část řídících kompetencí svěřit zaměstnancům,
• mít k dispozici důvěryhodného zástupce vybaveného plnou mocí, který může „zaskočit“ v případě nutnosti (a rozhodně to nemusí být jen advokát),
• mít sepsané procesy, obchodní kontakty, aspoň základní know how.

Vícečlenné s.r.o.

To je každé s.r.o., které má dva nebo více společníků. Výhody i nevýhody a rizika by se daly popsat téměř zrcadlově k jednočlenným. V něčem se ale podobají. Například dva společníci s podíly na s.r.o. po 50 % a stejnými hlasovacími právy můžou být pro rozhodování stejně paralyzující jako dlouhodobější „výpadek“ jediného společníka. Všichni společníci tvoří valnou hromadu a její rozhodování nebude nikdy tak neformální a jednoduché jako u jediného společníka. Vždycky tu bude víc administrativy.

Jak nejlépe bránit rizikům vícečlenných s.r.o.? Tady je možností ještě více než v s.r.o. jednočlenném. Uvedu dva základní (a k nim si rovnou přidejte i ty sepsané procesy a další důležité info jako u jednočlenného s.r.o.):

• nezakládat s.r.o. jako jednoduché (viz níže) a nechat si sepsat (na míru) kvalitní společenskou smlouvu hned při založení s.r.o. Pokud se až v průběhu „života“ z jednočlenného s.r.o. stává vícečlenné přibráním investora nebo jakéhokoli jiného společníka, platí totéž. Přehodnotit a změnit/udělat novou společenskou smlouvu na míru nové situaci.
• sepsat dohodu mezi společníky (můžete se setkat i se zkratkou SHA – shareholders‘ agreement). Narozdíl od společenské smlouvy je nepovinná, není potřeba jí sepisovat u notáře a můžete si v ní domluvit o dost víc, než lze ve společenské smlouvě. Protože ji zákon vůbec nijak neřeší, může být složitější ji dobře sestavit. Tuto dohodu můžete teoreticky sepsat kdykoli. Z mých zkušeností je ale dobré s ní neotálet v okamžiku, kdy už to mezi společníky začíná trochu skřípat.

Jednoduché s.r.o.

Správně bych měla napsat „jednoduchá společenská smlouva„. Protože o to tady jde. O zakladatelský dokument. Společenská smlouva totiž může obsahovat jen základní náležitosti. Zjednodušeně to, co vidíte zapsané u s.r.o. v obchodním rejstříku – firma, sídlo, základní kapitál, podíly společníků, údaje o společnících, jednatelích, předmět podnikání.

Vzor takové jednoduché společenské smlouvy dokonce vydalo přímo Ministerstvo spravedlnosti. A pokud si u notáře necháte cca takový text dát do notářského zápisu, tak máte založení s.r.o. levnější. Neplatí se tu žádný soudní poplatek a i odměna notáře je nižší než u s.r.o., která mají obsáhlejší společenskou smlouvu.

Jednoduchá společenská smlouva lze využít v jednočlenných i vícečlenných s.r.o.

Výhody?

Především cena za založení s.r.o. A zpravidla i rychlost. Protože odpadá diskuse, co vše dát do textu společenské smlouvy. Doporučuju touto cestou jít, pokud jste jediný společník a v dohledné době neplánujete přibírat dalšího. Stejně tak lze tuto variantu využít i u vícečlenných s.r.o., kde mají společníci dlouhodobě opravdu dobré vztahy a jsou schopni se domluvit. Případně jednoduchou společenskou smlouvu kombinovat s uzavřením dohody mezi společníky.

Nevýhody?

V podstatě celý život s.r.o., vztahy mezi s.r.o. a společníky, jednateli, svolávání a jednání valné hromady, rozhodování, se řídí přímo zákonnou úpravou. A ta se vám ne vždy hodí. V mnoha případech totiž zákon umožňuje si ve společenské smlouvě upravit záležitosti jinak. To ovšem lze jedině v „klasické“ společenské smlouvě.

Klasické s.r.o.

I tady je přesnější mluvit o klasické společenské smlouvě a ne o klasickém s.r.o. Tato společenská smlouva bývá o dost obsáhlejší než jednoduchá a můžete si v ní detailně (a tam kde to lze, tak i odchylně od zákona) upravit spoustu dalších záležitostí. Uvedu pár příkladů:

• jiná úprava zákazu konkurence – ze zákona totiž jednatel s.r.o. nesmí (ani se souhlasem všech společníků) podnikat ve stejném předmětu podnikání jako s.r.o., být jednatelem nebo členem jiného statutárního orgánu osoby s obdobným předmětem podnikání (výjimkou je koncern, ale o tom až v jiném článku), účastnit se na podnikání jiné obchodní společnosti se stejným nebo obdobným předmětem podnikání jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba,
• zakotvit různé druhy podílů společníků (např. s některými nemusí být spojené hlasovací právo, s některými může být spojeno právo na pevný podíl na zisku anebo právo určit si svého jednatele atd.),
• odchylně od zákona upravit podmínky pro převod (prodej/darování) podílů společníků,
• vyloučit nebo omezit dědění podílů společníků – fyzických osob,
• upravit si pravidla pro svolávání valné hromady, účast na ní, usnášeníschopnost i rozhodování, včetně možnosti rozhodovat mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků (typicky elektronicky, přes e-mail apod.).

Zajímají vás i další pojmy v s.r.o. slangu? Chtěli byste se o něčem z textu článku dozvědět víc? Napište nám na info@pravnidesign.cz a třeba zrovna váš podnět zpracujeme v příštím článku.

za Právní design s.r.o. pro vás sepsala

JUDr. Monika Bakešová, advokátka s vášní pro srozumitelné právo