Smlouva mezi jediným společníkem a jeho s.r.o.: kdy hrozí neplatnost a jak se jí vyhnout

V jednočlenné společnosti s ručením omezeným často platí nepsané pravidlo: „Všechno si podepíšu sám, tak co by se mohlo stát.“ Jenže právě u smluv a jednostranných jednání mezi jediným společníkem a jeho s.r.o. je zákon nečekaně přísný. V článku se dozvíte, kdy je nutná písemná forma s ověřenými podpisy, co hrozí při jejím nedodržení, a proč není dobré spoléhat na to, že „kde není žalobce, není soudce“.

FORMA SMLOUVY UZAVÍRANÉ MEZI S.R.O. A JEJÍM JEDINÝM SPOLEČNÍKEM

Smlouvy, kde je na jedné straně s.r.o. zastoupená jediným společníkem a na druhé opět tento společník, podléhají přísnější formě.
Zákon v těchto případech požaduje písemné vyhotovení s ověřenými podpisy.

O jaké smlouvy může jít? Například:

• smlouva o výkonu funkce jednatele,
• smlouva o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál,
• smlouva o zápůjčce a jistě vás napadnou i další.

Kdy je s.r.o. při uzavírání smlouvy zastoupená svým jediným společníkem?

• Pokud je společník zároveň i jednatelem a podepisuje za s.r.o. sám.
• Nebo pokud jedná na základě plné moci (např. když je jednatelem někdo jiný).

Jen připomenu, že zvláštní formou plné moci je i prokura (viz vysvětlení v tomto našem článku).

Jsou i výjimky, kdy není nutná písemná forma s ověřenými podpisy:

• jde o smlouvu uzavíranou v rámci běžného obchodního styku a současně
• jde současně o smlouvu uzavřenou za podmínek obvyklých v takovém obchodním styku.

Příklad: Kdy to může nastat v praxi? Např. společník si v e-shopu své s.r.o. koupí kosmetiku za stejných podmínek jako ostatní zákazníci.
V takovém případě půjde o běžný obchodní styk za obvyklých podmínek.

Většina smluv bohužel tyto podmínky splňovat nebude. Buď proto, že nebudou uzavřené za obvyklých podmínek (budou výhodnější) anebo ani nepůjde o smlouvu uzavíranou v rámci běžného styku.

Pokud si u některých nebudete jistí, doporučuji raději ověřený podpis mít.

A CO JINÁ JEDNÁNÍ JEDINÉHO SPOLEČNÍKA VŮČI SPOLEČNOSTI?

Nejvyšší soud ve svém rozsudku z 10.6. 2020 sp.zn. 31 ICdo 36/2020 dospěl k závěru, že přísnější formu = písemně a s ověřenými podpisy je nutné požadovat i u jednostranných úkonů. Tj. jednání jediného společníka vůči jeho s.r.o., takže například:

• jednostranný zápočet pohledávky jediného společníka vůči pohledávce s.r.o.,
• odstoupení od smlouvy nebo výpověď smlouvy uzavřené mezi jediným společníkem a jeho s.r.o.

PROČ JE VŮBEC NUTNÝ OVĚŘENÝ PODPIS A PÍSEMNÁ FORMA, K ČEMU TO SLOUŽÍ?

Veřejný zájem. To je, oč tu běží. Zájem na tom, aby nedocházelo k antidatování právních jednání (podpisů) a k dodatečnému pozměnění obsahu smluv nebo jednostranných jednání.

CO KDYŽ FORMA NENÍ DODRŽENÁ, CO HROZÍ?

Neplatnost. Taková smlouva nebo jednostranné jednání je neplatné. ALE

• Je možné dodatečně vadu napravit. Ano, můžete dojít na Czechpoint a tam uznat, že podpis z předminulého roku je váš. A z podpisu tak bude podpis ověřený a forma je splněná. Jenže v pořádku je to až od okamžiku dodatečného ověření. Ne od okamžiku, kdy došlo k původnímu podpisu. Což v některých případech prostě bude už nevratně pozdě.

Máme tu ještě druhou zásadní otázku. Jde o neplatnost absolutní nebo relativní?

V čem je mezi nimi rozdíl? K absolutní musí v případě sporu soud vždycky přihlédnout. K relativní přihlédne jen v případě, že to někdo namítne.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2020 přineslo v této otázce zásadní obrat. Dává šanci i těm právním jednáním, která nesplnila požadovanou formu. Aby to ale bylo možné, musí být prokazatelné, že uvedené datum podpisu odpovídá skutečnosti a že nedošlo ke změně obsahu dokumentu.

Prostě že se opravdu jen zapomnělo na ověření podpisu (nebo se o tom vůbec nevědělo). Příkladem může být dokument opatřený elektronickými podpisy, časovým razítkem. Takže na férovku – radši podpisy ověřujte.

RIZIKA JEDNOČLENNÝCH S.R.O.

Jednočlenné s.r.o. má nespornou výhodu v tom, že jediný společník (zvlášť když je i jediným jednatel) má naprostou kontrolu nad osudem s.r.o. Současně to přináší i rizika. Kromě právě probrané přísnější formy uzavíraných smluv a jednání například:

• paralyzování s.r.o. v případě výpadku nebo úmrtí jediného společníka/jednatele,
• zvýšené odpovědnosti společníka, pokud je současně i jednatelem (resp. nedá se tu pak tvrdit, že takové s.r.o. je pro společníka bezpečným štítem pro ochranu jeho osobního nebo rodinného majetku).

Jak tato rizika co nejvíc eliminovat?

To bude jedním z témat blížícího se semináře pro majitele a jednatele s.r.o. v Praze – Jednatelem a společníkem bez obav – právní minimum pro s.r.o. Bude se konat 21.5.2025 a přihlásit se na něj a přečíst si podrobnější info můžete tady.